Prohlídka nemovitosti v rámci zpracování Renovačního pasu je prováděna odborným stavebně technickým pracovníkem. Jedná se o prvotní posouzení stavu domu, během kterého specialista hodnotí konstrukce a technické části budovy především vizuálně a na základě své odborné praxe. V této fázi se neprovádí žádná diagnostická měření, zkoušky ani laboratorní analýzy, ale jde o základní technický průzkum sloužící jako podklad pro návrh dalšího postupu. Pokud klient již v této fázi stanoví konkrétní rozsah svých požadavků na budoucí stav nemovitosti, je možné se návrhem renovace začít zabývat podrobněji. V takovém případě se však rozšiřuje i rozsah zpracování, což se následně promítá do detailnějších výstupů a také do celkové ceny v rámci připravované cenové nabídky.

Posouzení statických vad konstrukcí, obálky budovy nebo krovu se řeší jako navazující krok ve chvíli, kdy klient stanoví celkový rozsah svých požadavků na budoucí renovaci. V rámci prvotní prohlídky se tyto oblasti mohou pouze orientačně identifikovat, avšak detailní statické hodnocení vždy vyžaduje samostatný odborný postup. Statický posudek je možné zpracovat na základě dostupné pasportizace a projektové dokumentace současného stavu. V případě potřeby je následně doplněn také osobním posouzením autorizovaného statika přímo na nemovitosti. Tento krok je důležitý zejména u starších staveb, rekonstrukcí krovu, zásahů do nosných konstrukcí nebo při podezření na poruchy obvodových stěn či stropních systémů. Rozsah těchto odborných posudků se vždy odvíjí od konkrétního stavu domu a požadavků klienta a může mít vliv na celkový rozsah zpracování i následnou cenovou nabídku.

Součástí Renovačního pasu je také orientační posouzení technických zařízení budovy (TZB), tedy systémů jako je vytápění, ohřev vody, rozvody, větrání nebo další navazující technologie. Hodnocení se zaměřuje především na stáří zařízení, jeho primární funkčnost a celkovou návaznost technologií jako systému v rámci provozu domu. V rámci zpracování Renovačního pasu se však neprovádějí žádné revizní zprávy, speciální diagnostické zkoušky ani detailní technická měření. Posouzení slouží jako odborný podklad pro plánování renovace a určení, zda technologie odpovídají současným požadavkům nebo zda již nejsou na konci své životnosti. Technologie, které nevykazují plnou funkčnost nebo jsou z hlediska budoucí renovace nevyhovující, jsou v rámci pasu zpravidla vyhodnoceny jako zařízení určená k výměně nebo modernizaci v některé z navržených etap renovace.

Renovační pas se nezaměřuje pouze na hlavní obytnou budovu, ale v rámci prohlídky může zahrnovat také posouzení dalšího vybavení nemovitosti. Jedná se zejména o technické prostory a doplňkové stavby, jako jsou kůlny, garáže, stáje, skladové objekty nebo jiné vedlejší budovy. Součástí přehledu mohou být rovněž komunikace na pozemku, oplocení a základní technická infrastruktura. Do Renovačního pasu se tyto položky promítají jako „ostatní stavby a technická vybavení“, přičemž je zachycen jejich současný stav a základní funkčnost. U přípojek na pozemku (například elektřina, voda, kanalizace), studní nebo domovních čistíren odpadních vod se uvádí pouze orientační informace o tom, zda jsou funkční, nikoliv detailní posouzení kapacitních možností nebo technických parametrů připojovacích bodů. Pokud klient požaduje širší nebo podrobnější rozsah hodnocení těchto částí nemovitosti, je možné zpracovat samostatnou rozšířenou nabídku technické inspekce nemovitosti podle konkrétních požadavků.

Renovační pas sám o sobě není dokumentem určeným přímo pro legalizaci černé stavby, protože nenahrazuje podrobnou stavební dokumentaci požadovanou stavebním úřadem. Pro proces legalizace je zpravidla nutné zpracovat samostatné podklady, které zahrnují například projektovou dokumentaci skutečného provedení, požárně bezpečnostní řešení (PBŘ), závazná stanoviska dotčených orgánů a další přílohy dle stavebního zákona. Renovační pas však může v praxi sloužit jako prvotní identifikace problému. Pokud se během průzkumu zjistí, že stavba nebo její části nejsou v souladu s katastrem nemovitostí nebo s dostupnou dokumentací, lze na tuto skutečnost navázat dalšími kroky. V takovém případě je možné souběžně s Renovačním pasem připravit také samostatnou dokumentaci určenou přímo pro legalizaci stavby. Postup je podobný z hlediska technického posouzení, ale výsledné výstupy a rozsah podkladů jsou odlišné a vždy se řeší individuálně podle požadavků stavebního úřadu.

Renovační pas není dokumentem určeným přímo pro stavební řízení a nenahrazuje projektovou dokumentaci, která je požadována stavebním úřadem. Pro povolení stavby nebo větších stavebních úprav je vždy nutné zpracovat samostatnou dokumentaci ve stupni dle stavebního zákona, včetně potřebných příloh, vyjádření a závazných stanovisek dotčených orgánů. Renovační pas však může být velmi užitečný jako odborný podklad v přípravné fázi. Pomáhá definovat rozsah budoucích opatření, stanovit etapizaci renovace a vytvořit jasnou koncepci, na kterou následně navazuje projektová dokumentace pro stavební řízení. Pokud se v rámci Renovačního pasu ukáže, že plánovaná renovace bude vyžadovat stavební povolení nebo ohlášení, je možné na tento dokument plynule navázat a zajistit zpracování kompletní projektové dokumentace potřebné pro stavební řízení jako samostatnou službu.